Z toho, co zaznělo na učitelské platformě lze souhlasit zcela určitě s větou: „Je ale důležité, aby vedení škol i rodiče věděli, že nová pozice školského logopeda není všespásná a nenahradí péči klinického logopeda." (Petra Mazancová). Školní logoped v ideálním případě, o což se u nás ve škole snažíme, s klinickým logopedem komunikuje a při své práci jej respektuje. Svým působením zintenzivňuje klinickým logopedem realizovanou logopedickou nápravu. Pro určitou skupinu dětí, která, ač trpí vadou řeči, ke klinickému logopedovi z různých důvodů nedochází, je pak školní logoped, byť to samozřejmě není ideální situace, jedinou cestou k řečové nápravě. V naší škole působí na malé úvazky tři školní logopedi. V kontextu toho, že jsme škola se třídami pro žáky s vadami řeči, rodiče školní logopedickou péči oceňují a od školy očekávají. V ideálním světě, kde všechny děti, které to potřebují, dochází intenzivně ke klinickému logopedovi, možná není školních logopedů třeba. V reálném světě, kde dětí s vadami řeči přibývá (usuzuji ze stále narůstajícího zájmu o naše třídy) a s tím koresponduje občas problematická dostupnost klinického logopeda a dlouhé intervaly mezi jednotlivými návštěvami u něj (zkušenosti rodičů), je pak působení školních logopedů zcela na místě. Ano, školní logoped nemá atestaci. Ale školní logoped má ve svém oboru magisterské vzdělání. Úlohou školního logopeda není klinického logopeda nahradit, ale zintenzivnit ve škole péči o žáky s vadou řeči. Za práci školního logopeda samozřejmě odpovídá, stejně jako za práci každého zaměstnance, ředitel školy. To ale, myslím, není obecně nic překvapivého, stejně tak odpovídá ředitel nemocnice v obecné rovině za práci svých lékařských týmů. Na závěr bych rád shrnul svůj pohled dvěma větami: Klinický a školní logoped si vzájemně nekonkurují, ale vzájemně se ve prospěch dětí s vadami řeči doplňují. Absence jednoho i druhého není ku prospěchu logopedické péče jako celku.
PhDr. Karel Kaprálek
Asociace speciálních pedagogů ČR, z.s.