Reakce na stanovisko Učitelské platformy k logopedům ve školství, umístěném na jejich stránkách (Učitelé: V mateřských školách nepotřebujeme školské logopedy, ale speciální pedagogy - Učitelská platforma (ucitelskaplatforma.cz)
Vážená učitelská platformo,
pozorně jsem si přečetl text, který na svých stránkách publikujete. Zjišťuji, že podivná rivalita mezi klinickými logopedy a logopedy ve školství neutichla ani po letech, co jsem z MŠMT, kde jsem zastával pozici ředitele odboru speciálního vzdělávání, prevence a institucionální výchovy, odešel. Nevím, kdo je autorem vámi uvedeného textu "Učitelé: V mateřských školách nepotřebujeme školské logopedy, ale speciální pedagogy". nicméně si myslím, že by se mohl zařadit mezi kvalifikované dezinformátory. Co to je za hloupost, že "na rozdíl od klinického logopeda nemá školský logoped definovanou konkrétní odpovědnost za svou práci, která tím padá na školu". Každý jsme za svoji práci klientovi osobně zodpovědní a je jedno, zda jsme klinickým, či školským logopedem. Za svoji praxi jsem poznal spoustu logopedů ve školství, kteří by snadno strčili nemálo klinických logopedů lehce do kapsy a samozřejmě to platí i opačně. Snažím se porozumět, proč si atestovaný logoped myslí, že je odborně výš, než neatestovaný logoped ve školství. Ano je atestovaný, což je potřebné pro uplatnění se ve zdravotnictví, ale to vůbec neznamená, že je automaticky větším odborníkem.
Vzpomínám si, že u příležitosti jedné logopedické konference jsme si společně s prof. Zdeňkem Matějčkem při předávání nějakých logopedických ocenění v Karolinu říkali, že nerozumíme těmto rozmíškám v jednom oboru, protože bazální vzdělání mají obě kategorie v podstatě stejné. Je to již mnoho let, pravda, ale o to víc mne tyto dětinské rozmíšky překvapují ve své trvanlivosti. Transakční analytik Erich Berne by to definoval jako hru " Tahanice o kyblíček na písku". Název článku jasně ukazuje na zkreslenou představu logopeda ve školském systému. Sám mám díky svému synovi zkušenost, že i renomovaný klinický logoped může být zbytečný, když pracuje s klientem 15 minut v třítýdenním, až měsíčním intervalu. Jak rádi jsme tehdy využili služeb logopeda ve školství, který chlapci pomohl neúměrně více. A to není pouze má zkušenost. Buďme konečně dospělí a připusťme si, že každý logoped má na slunci své místo, ať ve zdravotnictví či ve školství a jediným měřítkem jeho odbornosti je odváděná práce a ne atestace, která potřebnou odbornost stejně jako v psychologii či lékařství ještě zaručovat nemusí.
Jiří Pilař, předseda Asociace speciálních pedagogů