Prohlášení předsedy Asociace speciálních pedagogů ČR
Asociace speciálních pedagogů České republiky je znepokojena výroky pana prezidenta Miloše Zemana a nemůže s nimi souhlasit. Jeho paušalizující formulace jsou na úrovni školských koncepcí před rokem 1989, kdy se děti striktně oddělovaly nejenom podle druhu, ale i podle stupně zdravotního postižení a zákonní zástupci byli až druhými v pořadí, kdo se k zařazení svých dětí mohl vyjadřovat.
Členům naší asociace a odborníkům, kteří mají opravdové a nejenom proklamované zkušenosti s výukou žáků se speciálními vzdělávacími potřebami jsou známé limity při jejich inkluzi do běžných škol. Nicméně tyto se týkají jenom skutečně malého počtu z nich. Pan prezident není zjevně vůbec informován o demokratizaci našeho školství a současných trendech v zařazování dětí se zdravotním postižením do škol, byť to s sebou nese nemálo problémů a úskalí.
Stěžejní problémy, které limitují žádoucí směr realizace rovného přístupu ke vzdělání, vidím především v přípravě budoucích pedagogů, kteří nebývají, pokud nestudují přímo speciální pedagogiku, vysokými školami odpovídajícím způsobem k inkluzivnímu vzdělávání připravováni, dále v nedostatečné chuti některých stávajících učitelů se ve speciálně pedagogické problematice vzdělávat a především v nevyhovujícím způsobu financování regionálního školství, které svojí stávající filosofií brání vytváření malých třídních kolektivů, které umožní individuální přístup k jednotlivcům a rovněž nasazení potřebného počtu asistentů pedagoga.
Nicméně ani tyto rezervy neznamenají, že bychom měli ustupovat od základní myšlenky, kterou jsme po roce 1989 začali prosazovat: Vzdělávat žáky se zdravotním postižením v běžných školách pokud je to možné a umísťovat do speciálních škol pouze tehdy, pokud je to skutečně nutné. Nemůžeme od požadavků na vzdělání odtrhovat požadavky na socializaci. Obojí jsou úkoly školy, které musí zajišťovat.
Jiří Pilař, předseda Asociace speciálních pedagogů ČR